Kýla, hernie, je vycestování orgánu nebo tkáně z jejich přirozeného místa v tělní dutině. Nejčastěji jde o kýly břišní, při kterých dochází k vysunutí břišních orgánů (nejčastěji střev) oslabeným místem (tříselným kanálem, pupkem, jizvou) ven z dutiny břišní. Typicky se projevuje měkkým vyklenutím kůže v třísle nebo na břiše.

Co jste možná netušili...
Snad nejstarší zmínka o břišní kýle pochází ze starověké Mezopotámie z 2. tisíciletí před naším letopočtem. V Chamurapiho zákoníku lze nalézt pasáž, která hovoří o uskřinutí kýly. Staří Egypťané léčili kýlu aplikací tepla. Dochovaná mumie faraóna Merneptaha však nese i stopy po chirurgickém ošetření břišní kýly. První dochovaná dokumentace pokusu o operaci kýly pochází od Praxagorase z Kósu u období kolem roku 400 před naším letopočtem. Léčbou kýly se zabývali i lékaři v Byzancii. Pavel z Aeginy popsal v 7. století našeho letopočtu techniku, která léčila tříselnou kýlu přiložením rozžhaveného železa.

Méně drastické způsoby léčby kýly vznikaly až v 18. a 19. století. Jejich rozvoj je spjat se slavnými jmény chirurgů jakými byli Angličan Percivall Pott, Němec August Gottlieb Richter nebo Francouz Jean Louis Petit. První jmenovaný se zasazoval o humánnější léčbu kýly tím, že se snažil omezit příliš uspěchané použití „nože a rozžhaveného železa“. Druhý popsal uskřinutí části střeva v kýle. Moderní operaci kýly za použití anestézie provedl až v roce 1882 italský lékař Eduardo Bassini. Navrhl jednoduše sešít okraje defektu v břišní stěně a zamezit tak dalšímu vycestování střeva. Princip jeho operace byl základem pro další techniky používané k léčbě břišních kýl dodnes.

Jak vzniká...
Kýlu můžete získat během svého života nebo se s ní už narodit. Předpokladem pro vycestování orgánů z břišní dutiny je oslabení přirozené pevnosti nebo defekt břišní stěny. Nejčastěji vzniká v místech, která jsou k tomu svým anatomickým uspořádáním náchylnější. Ve většině případů jde o kýlu tříselnou, pupeční, nebo o kýlu v jizvě po operaci. Mezi jejich rizikové faktory patří obezita a oslabení břišních svalů.

Kromě oslabení břišní stěny hraje při vzniku kýly důležitou roli i zesílení tlaku ve Vašem břiše. K němu dochází například při zvedání těžkých těles, kašli, kýchání, močení nebo vylučování stolice. K rizikovým faktorům v tomto případě patří zácpa, těhotenství nebo nitrobřišní nádor.

Vaše břišní orgány mohou ze svého normálního uložení vycestovat v podstatě do všech směrů. Kromě kýl na povrchu břicha známe i kýly brániční, pánevní nebo bederní. Obsahem břišní kýly je nejčastěji tlusté nebo tenké střevo či jen předstěra.

Jak se projevuje...
Projevy kýly se značně liší podle její velikosti. Malé kýly na sebe upozorní jen pocitem tlaku při zakašlání nebo zvedání těžšího břemene. Velké kýly naproti tomu mohou i v klidu bolet a viditelně vyklenovat Vaše tříslo nebo břišní stěnu. Při zvýšení nitrobřišního tlaku se kýla zvýrazní. Obsah volné kýly můžete jemným tlakem zatlačit zpátky do břicha. To se Vám nepodaří v případě srůstů nebo uskřinutí kýly.

Posledně jmenovaná situace patří k náhlým příhodám břišním. Vyžaduje urychlenou chirurgickou léčbu. Bez ní jste ohrožení na životě. Při uskřinutí kýly dojde k pevnému uvěznění jejího obsahu mimo břišní dutinu. Utlačí se přívodné cévy a střevo začne strádat nedostatkem krve. Projeví se to výraznou bolestí. Může se přidat celková nevolnost a zvracení. Kýla se zvětší a kůže nad ní je napnutá.

Jak se potvrdí...
Základem diagnostiky všech kýl je pečlivé chirurgické vyšetření. Chirurg si při něm všímá napětí Vaší břišní stěny a případné přítomnosti celkových příznaků provázejících uskřinutí kýly. Vyšetření se obvykle provádí ve stoje. Pro zvýraznění velikosti kýly Vás může lékař požádat abyste zatnuli břišní stěnu, pokusili se zakašlat nebo udělali náznak dřepu.

K diagnóze kýly obvykle stačí popis Vašich obtíží (anamnéza) a jednoduché fyzikální vyšetření pohledem a pohmatem. V případě potřeby lze ke zobrazení obsahu kýly použít i ultrazvukové vyšetření. K diagnostice některých druhů kýl přispívá i rentgenové vyšetření nebo zobrazení pomocí počítačové tomografie.

Jak se léčí...
U malých kýl se po dohodě s lékařem můžete rozhodnout pro konzervativní léčbu. Ta spočívá v zatlačení obsahu kýly zpět do břišní dutiny, omezení zátěže břišní stěny a nošení tzv. kýlních pásů. Taková opatření však Vaši kýlu rozhodně nevyléčí. Připravte se na to, že Vás dříve či později čeká operace.

K té je vhodné přistoupit včas, dokud kýla ještě není uskřinutá. Plánované operace mají pochopitelně lepší výsledky než zákroky prováděné akutně k záchraně Vašeho života. Chirurgického řešení své kýly se nemusíte obávat. V celkové nebo místní anestézii Vám chirurg z krátkého řezu otevře kýlní vak, vrátí jeho obsah zpět do břicha a místo prostupu břišní stěnou pečlivě zašije. Někdy může ke zpevnění břišní stěny použít i speciální síťku. Některá zdravotnická zařízení provádějí operaci kýl laparoskopicky.

Co dál...
Včas provedená léčba kýly má výborné výsledky a jen minimální množství komplikací. Neléčená uskřinutá kýla naproti tomu vážně ohrožuje Váš život. Část střeva s přerušeným krevním zásobením odumírá a ztrácí svoji pevnost. Dochází k jejímu prasknutí a vylití obsahu střeva do Vaší břišní dutiny. Rychle se rozvíjí zánět pobřišnice. Ten pro Vás i přes veškeré léčebné snahy může být smrtelný.

Ani úspěšná operace kýly ještě nemusí znamenat, že jste se problému navždy zbavili. U části tříselných kýl dochází k jejich novému vzniku, obvykle na druhé straně.

Jak se tomu všemu vyhnout...
Zaručená rada jak se vyhnout kýlám neexistuje. V jejich prevenci snad může pomáhat přiměřené posilování břišních svalů. Rozhodně se vyhněte zvedání příliš těžkých předmětů.

Udržujte si optimální tělesnou hmotnost. Už 10 nebo 15 procent kil navíc významně zvyšuje Vaše riziko vzniku kýly. Stejně tak se ale vyvarujte příliš rychlé ztrátě hmotnosti. Drastická dieta a nadměrný váhový úbytek Vás připraví o cenné bílkoviny a vitamíny. Vaše svaly budou zesláblé. To se projeví i na pevnosti břišní stěny.